Máte syndrom podvodníka?
Cítíte se někdy, že nejste dost dobří, že neděláte dost, nebo že ostatní odvádějí lepší práci? Když dostanete pochvalu, máte tendenci potlačovat důležitost toho, co jste dokázali? Přijde vám někdy, že váš úspěch byl jen náhoda a že kdokoliv by dokázal to, co vy? Pokud se k tomu někdy bojíte, že ostatní mohou odhalit, že ve skutečnosti nejste tak dobří, jak působíte, máte příznaky imposter syndromu, v češtině známého jako syndrom podvodníka.
O co přesně se jedná? Imposter (též impostor) syndrom je psychologický fenomén spjatý s úzkostí. Vyznačuje se nízkým sebevědomím, přesvědčením o vlastní neschopnosti a tendencí neuvědomovat si vlastní kvality a úspěchy. Proč o tom zde mluvíme? Ačkoliv je to věc, ke které někteří inklinují přirozeněji než jiní, má na to velký vliv prostředí kolem nás – a do něj patří nepochybně i to školní.
Perfekcionismus je u lidí velmi běžný a v dnešní době v mnoha situacích také žádaný. Pokud si však berete k srdci i ty nejmenší chybičky navzdory všem úspěchům, které ve škole či práci máte, jste možná obětí imposter syndromu. Instituce na nás vyvíjí vysoký tlak a často v nás probouzí strach. Tento strach může narůst do bodu, kdy se bojíme testů či projektů, i když máme veškeré dispozice proto, abychom uspěli.
Lidé s imposter syndromem nejen že neumí přijímat pochvaly, neumí ani účinně relaxovat. Také často propadají prokrastinaci, chronickému stresu, poruchám spánku a dokonce depresi. Syndrom postihuje nejvíce ženy na vysokých pracovních pozicích, ale může postihnout téměř kohokoliv (často právě i studenty). Jak vysvětluje psycholožka Pauline d’Heucquevillová, jedná se o „chybné vnímání reality, které narušuje psychickou pohodu a kvalitu života těch, kteří tímto syndromem trpí.“
Věděli jste, že syndrom podvodníka se týká až 20% populace? A má celou řadu příčin, přičemž většina z nich je spjata s dětstvím a výchovou. Například rozpor v hodnocení v rodině a ve škole může mít za následek to, jak dané dítě pak vnímá samo sebe. Pokud jsou lidé v dětství příliš nebo nedostatečně chváleni nebo se jim dostalo šikany a negativní zpětné vazby ze strany autorit, je velká pravděpodobnost, že to ovlivní jejich sebehodnocení v budoucnosti.
Typů „podvodníků“ může být hned několik. Patří sem již zmíněný perfekcionista, který se často trápí, když nesplní všechny cíle, které si stanovil. Ani při úspěchu však není šťastný, jelikož má pocit, že to mohl zvládnout lépe. Tímto stylem se může časem dostat do vyhoření (viz náš předposlední článek). S perfekcionismem se často váže workoholismus, který nás nutí do stále větší výkonnosti, abychom se konečně vyrovnali ostatním. Takový workoholik se pak dostane přímo do závislosti na práci, na výkonu a na ocenění.
Netrpělivost je do určité míry normální, pokud ale odrážíte svou hodnotu od toho, jak dobře a s jakou rychlostí jste zvládli danou aktivitu při prvním pokusu, stáváte se obětí dalšího typu impostera – prvotní neúspěch vám přináší úzkost a výrazně snižuje sebevědomí. Pokud máte nějaké problémy, ale cítíte, že to musíte zvládnout sami, protože žádost o pomoc je ve vašich očích slabostí, je z vás sólista aka další typ podvodníka. No a pokud měříte svou hodnotu na základě svých dovedností a bojíte se, že ostatní brzy odhalí, že nejste tak schopní, jak se prezentujete, spadáte opět pod fenomén podvodníka.
Někteří si teď možná říkáte: „Jaj, tak to sedí.“ Neděste se, do určité míry je takové chování normální. Přece jen, lidská nátura je kompetitivní a přirozeně se snaží o růst. Je potom na nás, abychom si uvědomili, zda nám to prospívá, nebo naopak škodí. A pokud dojdete k závěru, že pravděpodobně imposter syndromem trpíte, máme pro vás několik tipů, jak s tím pracovat.
- Oddělte své myšlenky od reality.
Nejste svůj syndrom. Vaše úzkost není skutečnost. Je velice důležité uvědomit si tento rozdíl a během úzkostné epizody ho pozorovat. Zeptejte se sami sebe: Je tohle pravda? Nebo mi to jen nalhává podvodník? Věřte, že v mnoha případech zjistíte, že na vině bude právě on.
- Uvědomte si své úspěchy.
Zaměřte se na to, co jste v nedávné době dokázali, na co jste pyšní, z čeho máte radost. Můžete si to sepsat na papír, promluvit si o tom s blízkou osobou nebo si to jen rozebrat v hlavě. V každém případě se zkuste zamyslet nad jednotlivými aspekty svého života, popsat, za co jste na sebe pyšní a opravdu cítit tuto radost a pýchu. Ve zdravé míře je pýcha velice pozitivní, nemusíme se jí bát.
- Představte si, že jste někdo jiný.
Potom, co si vyjmenujete jednotlivé úspěchy, zkuste je připsat nějaké jiné osobě. Představte si, že všechny tyto schopnosti, dovednosti a aktivity má někdo jiný. Jak byste ho vnímali? Byl by ve vašich očích pořád neschopný a nedostačující?
- Začněte očekávat úspěch.
Jak jsme již zmiňovali, častým symptomem lidí s imposterem je prokrastinace. Kvůli strachu ze selhání odkládáme povinnosti, což vede akorát k navýšení stresu, únavy a následnému přepracování. Otázka jak na prokrastinaci tu s námi vždy byla a asi i bude. Zajímavým pohledem je však odhalení její příčíny (=strach z neúspěchu) a její přeprogramování (=očekávání úspěchu).
- Jste podvodník?
Představte si podvodníka. Člověka, který opravdu předstírá svoji schopnost, sebevědomí a přitom nedělá a neumí vůbec nic. Poté se zamyslete nad sebou. Vypište si nebo vyslovte všechny vaše vlastnosti, schopnosti, vize i úspěchy a porovnejte, zda to opravdu odpovídá definici podvodníka. Většinou zjistíte, že myšlenka toho, že jste podvodník, vás sama podvedla.
V dnešním článku jsme vás seznámili se syndromem, který postihuje přes pětinu populace a je pravděpodobně následkem moderní společnosti a extrémního stresu a tlaku, kterému jsme pravidelně vystavováni. Důležité je, že víme, že něco takového existuje a jak s tím případně nakládat. U nás v AlekStudy se snažíme, aby měli studenti pozitivní přístup k učení, produktivitě, ale také k odpočinku a hlavně sami k sobě. Proto se v našich článcích dotýkáme i takto osobnějších tématů. A nyní nezbývá než zeptat se: Tak co, máte syndrom podvodníka?
Autor: Veronika Janteková