V našem minulém článku jsme vás seznámili s tzv. učebními styly a potenciálními nepříznivými efekty, které jejich užívání může přinést. Když tedy víme, že studijní typy nám v realitě až tolik nepomůžou, zbývá nám otázka: „Jak se tedy doopravdy učit?“ Na tuto otázku se pokusíme odpovědět v tomto článku.
Abychom se mohli učit efektivně, budou k tomu zapotřebí trochu komplexnější metody než teorie VARK (viz náš předchozí článek). Podle vědeckých studií by zde měla naše intuice přejít do pozadí. Abychom byli schopni si účinně pamatovat informace a následně s nimi pracovat, bude nás to stát poměrně hodně úsilí, ale výsledek bude stát za to. Nejdůležitější metodou pro efektivní učení je tzv. aktivní a rozložené učení.
Aktivní učení – technika, které se jinak říká i vybavování či testovací efekt. Princip spočívá v neustálém dostávání informací ze své hlavy. Co to znamená? Místo toho, abyste si danou látku několikrát přečetli si ji přečtěte jednou a poté nahlas řekněte všechno, co jste si zapamatovali. Funguje to proto, že se paměť při vybavování posiluje, takže při příštím vybavování to pro vás bude daleko jednodušší. Aktivní učení výrazně předchází zapomínání, jelikož ho vybavování zpomaluje či dokonce zastavuje.
Aktivní učení je často kritizováno, jelikož je pochopitelně náročnější než klasické čtení a našemu mozku se do toho často nechce. Někteří také namítají, že zabere podstatně více času a že to je jen mechanické učení nazpaměť bez pochopení. Ve skutečnosti je ale vybavování naprosto zásadní a v porovnání s jinými metodami je dle výzkumů opravdu nejúčinnější. Ze studií také vyplývá, že pokud si něco přečtete více než dvakrát, na paměť už to má jen minimální účinek. Otázku mechanického učení lze také snadno vyvrátit, jelikož v experimentech, kde se studenti učili aktivně, měli mnohem větší úspěšnost než ti, kteří si látku jen četli či kreslili myšlenkové mapy.
Jak tedy na aktivní učení? Jde především o to, abyste při učení trávili méně času ukládáním informací do hlavy a více času jejich vytahováním. Následující způsoby by vám v tom mohly pomoct.
- Co už teď umím?
Ještě před začátkem učení si položte tuto otázku a zkuste se zamyslet, co byste o daném tématu dokázali říct. Díky tomu svůj mozek připravíte na učení a zapamatujete si toho více.
- Cvičné testování
Jedná se v podstatě o takové zkoušky nanečisto, které si děláte sami doma. Připravte si pro sebe několik otázek. Vycházejte z hlavních témat dané látky a přizpůsobte styl otázek způsobu, který používá váš učitel. U složitějších témat si můžete tvořit i kartičky (to funguje i při učení slovíček). U obsáhlých témat je důležité věnovat se těm nejdůležitějším informacím, nikdo po nás nebude chtít všechny detaily. Po zodpovězení otázek si je nezapomeňte zkontrolovat.
- Samozkoušení
Proč čekat na zkoušku ve škole, když si ji můžete vyzkoušet doma? Po přečtení dané kapitoly se sami vyzkoušejte, informace si pak zapamatujete lépe. Nejlepší je počkat, až si dočteme celou kapitolu, je pro nás pak náročnější si danou informaci vybavit, o to lépe si ji ale zapamatujeme.
Aktivní učení je nejefektivnější, když ho zkombinujeme s rozloženým učením. Abychom si něco opravdu vryli do paměti, je potřeba opakovat. Pro dlouhodobé zapamatování je potřeba používat metody rozloženého opakování. Pozor – opakujte až tehdy, kdy je pro vás těžké dostat informace z hlavy. Když budete opakovat něco, co dobře umíte, nemá to pro vás smysl.
Rozložené učení je vlastně opakované aktivní učení. Pročítání textu není rozložené učení! Kombinace aktivního učení s principy učení rozloženého vám přinese úspěšné výsledky, kdy si informace zapamatujete pevně a efektivně.
Celkově jde hlavně o to vystoupit ze své komfortní zóny. Připravovat svému mozku výzvy a v tomto případě nepodléhat svým pocitům a intuici. Nejlepší metoda učení je zkrátka mentálně náročná. Nezbývá než tento fakt přijmout, kousnout se a vytrvat. Když se spolehnete na kombinaci aktivního a rozloženého učení, raketově se vám usnadní proces zapamatování a naopak se zpomalí zapomínání.
Způsobů a tipů jak se učit je samozřejmě mnoho, tohle jsou pouze základy, na kterých bychom měli naše učení stavět. Věda přišla i s výzkumy ukazujícími nejvhodnější podmínky pro účinné a produktivní učení. S nimi vás zase seznámíme v nějakém dalším článku 🙂
Autor: Veronika Janteková