Naprostá většina škol funguje na principu průběžného testování a známkování. Je po nás tedy pravidelně vyžadováno, abychom se učili. Paradoxně nás ale žádná škola nenaučí, jak se to vlastně dělá – učit se. Mám si to přečíst? Mám to umět nazpaměť? Jak dlouho se učit? Mám kvůli tomu obětovat spánek? Mám se učit sám nebo s lidmi? Tolik otázek a tak málo odpovědí. Pojďme si to více rozebrat. V tomto článku se s vámi podělíme o některé tipy a poznatky týkající se učení, které mohou tento proces optimalizovat. Nevychází z odborných článků, nýbrž z osobních zkušeností, což je mnohdy dokonce cennější.
Na čem se s výzkumy shodneme, je fakt, že pouhé čtení materiálu příliš efektivní není. Mnoho z vás jistě slyšelo o flashcards a aktivním vybavování, vypisování poznámek, hledání ve více zdrojích,… ale jak to všechno zakomponovat do 1 procesu?
V AlekStudy se nám osvědčil systém učení, který obsahuje 3 základní kroky:
- seznámení s materiálem a vytvoření mentální mapy;
- deep dive – hledání ve více zdrojích, získávání informací, porozumění materiálu;
- aktivní vybavování + tvoření struktury
(+ 4. bonusový krok – opakování, ujišťování se, že mám o čem mluvit)
Co to doopravdy znamená?
Seznámení s materiálem
Tento krok je příjemný v tom, že na sebe nemusíte vytvářet nátlak k tomu ihned si informace zapamatovat. Důležité zde je, abyste si materiál pročetli, zjistili, co vás při učení bude čekat a vytvořili si tzv. mentální mapu – ne nutně klasickou grafickou myšlenkovou mapu na papíře, ale spíš základní strukturu v hlavě, která odpovídá na otázky typu: O čem daná látka je? Jaká základní témata obsahuje? Je něco, čemu v materiálu již rozumím? Je něco, čemu nerozumím a vím, že se na to budu muset zaměřit? Kolik času si myslím, že mi učení zabere? V tomto kroku si můžete zásadní informace podtrhat či zvýraznit.
Deep dive
Pokud víte, že k vašemu učení bude nutné nastudovat si doplňující materiály, ideální čas na to je právě v tomto kroku. Můžete využít učebnice, internet či spolužáky, abyste látce více porozuměli a uměli ji vysvětlit. V tomto kroku není nutné se látku “našprtat” – nenuťte se k zapamatování toho, jak jdou informace po sobě, co všechno k danému tématu patří atd. – zaměřte se hlavně na to, abyste látku chápali a měli v ní přehled.
Struktura a vybavování
Když už jste látce porozuměli, tak je načase si do hlavy zasadit strukturu – zde už si můžete informace srovnávat za sebou, říkat si, co vše k tématu patří, snažit se o tématu mluvit z hlavy. Pokud vám pomůže vypsat si základní osnovu a body na papír, určitě tak udělejte. Snažte se mluvit nahlas, abyste sami sebe slyšeli, jak o látce mluvíte. Zároveň tak nejlépe zjistíte, zda o ni opravdu dokážete mluvit. Alternativou může být vypsat si základní otázky z látky a písemně na ně ve větách odpovídat.
Opakování
Ať už máte vypsanou osnovu nebo ne, na závěr je dobré zběžně si materiál projet a ujistit se, že mu rozumíte, umíte o něm sami mluvit a máte přehled v tom, co všechno dané téma obsahuje. Nemusíte si vybavovat a říkat každou informaci, jde spíš o takové závěrečné ohlédnutí zpět na naučený materiál a ověření, že umíte co, co umět potřebujete.
Tyto kroky můžete provést v rámci několika dní a pokud máte omezený čas, dá se to stihnout i během jediného dne. Během tohoto procesu je samozřejmě nutné omezit možné distrakce, jako je telefon apod. Je důležité do procesu vstoupit vědomě, s konkrétním záměrem a myslet na to, že naučené vědomosti vám nikdo nevezme, že to je obohacující proces, který vás posune dál. Upřednostňovat vnitřní motivaci před vnější odměnou či trestem (ve školách v podobě známek) je v tomto procesu stěžejní. Když si v učení vytvoříme systém a vidíme v něm potenciál k růstu, může to být vlastě velmi příjemný proces.
Co ale ty další otázky týkající se učení? Co učení ve skupině vs. sám/sama? To je velice individuální záležitost. Někdo o tom rád diskutuje, někdo si na to raději přichází sám. Někoho to motivuje k učení, někdo se kvůli tomu naopak nemůže soustředit. Je dobré si vyzkoušet obojí a zjistit, co přesně vyhovuje vám. Může to být třeba i kombinace obojího, kdy se o látce s kamarády rádi pobavíte a poradíte, ale jinak si ji nastudujete sami.
Stejné je to s délkou učení. Myslete však na toto: není důležité, jak dlouho se učíte, ale jak efektivně. Člověk, který se učí 6 hodin, ale většinu času prokrastinuje a látku si pouze pročítá, na tom nebude lépe než člověk, který se učí 1-2 hodiny bez distrakcí a systematicky.
A jak sladit učení s životním stylem? Odpověď je poměrně jednoduchá – pokud kvůli učení budete zanedbávat své ostatní potřeby ve snaze stihnout toho co nejvíce, časem vás to dožene a naopak to váš proces zbrzdí. Brzdy přijdou fyzické i psychické – může přijít bolavé tělo, únava, podvýživa, ale mohou se dostavit i depresivní či úzkostné stavy a pocity vyhoření. Nepříjemné pocity vedou k větší distraktibilitě, nesoustředěnosti, prokrastinaci a to vede zpátky k negativním psychosomatickým symptomům. Proto vždy upřednostňujte své zdraví – je to přece to nejdůležitější.
Cesta školním systémem není jednoduchá, je plná nástrah, překážek a osobních výzev, vyžaduje potlačení mnoha současných tužeb a disciplínu (protože motivace rozhodně není vždy přítomná). Na každém rohu na vás číhá vyhoření, efekt přílišného ospravedlnění (máme o něm článek) a imposter syndrom (také na něj máme článek!). Když však budete myslet na své fyzické a psychické zdraví, budete mít sestavený žebříček hodnot a jasné priority a budete mít zdravé návyky, rutiny a systémy, jak školou projít co nejefektivněji a v co největším klidu, dá se to zvládnout a dokonce vám to může mnohé přinést – je to jen o tom změnit perspektivu!
Pokud vás naše články baví, můžete nás sledovat na našem instagramu @alekstudy, kde přidáváme podobný content ve zkrácené verzi a s větší četností! Čekají tam na vás i reels, kvízy a můžete nám kdykoliv napsat s jakoukoliv prosbou nebo dotazem. Doufáme, že vám dnešní článek něco předal a budeme se na vás těšit příště!
Autorka: Veronika Janteková