Vítám vás u nového článku, ve kterém se vám pokusím realisticky vykreslit průběh maturitního ročníku. Bude se jednat o mé subjektivní dojmy, ale i užitečné rady a tipy, které bych sama uvítala již na začátku roku. Právě proto, že budu popisovat osobní zkušenosti, tento článek píši v první osobě. Doufám, že si ho užijete a načerpáte nějakou inspiraci a motivaci.
Kdybych měla svůj maturitní ročník shrnout jedním slovem, byl by to jednoznačně CHAOS. Chaos nejen pro mě, ale díky každodenním konverzacím se spolužáky vím, že opravdu pro všechny. Dlouho jsem bojovala s tím, že jsem nevěděla, kam dřív skočit, co dřív dělat, kam směřovat svou pozornost a energii. Kromě přípravy na maturitu totiž probíhá i běžná výuka, úkoly a testy ze všech předmětů, i těch nematuritních. Což časem začne být otrava. Čím dál víc si uvědomujete, že se musíte učit něco, co nebudete potřebovat a že přípravou na tyto dílčí testy ztrácíte čas na přípravu k maturitě. Z toho rovnou plyne má první rada: Od začátku se zaměřujte na to, co je pro vás důležité – tzn. maturitní předměty, případně předměty, které potřebujete na přijímačky na VŠ.
Když navážu na téma vysokých škol, pokud víte, že na VŠ chcete jít, zaměřte se na začátku roku na výběr vysoké školy. Někteří mají školu vybranou několik let dopředu, ale mnozí do poslední chvíle tápou a školu vybírají až poslední rok. A na tom není nic špatného! Je normální a přirozené nevědět, čemu se chcete věnovat. Proto si opravdu vyhraďte čas a projeďte studijní programy na různých univerzitách. A nedělejte si s tím tak velkou hlavu, kdybyste po roce studia zjistili, že to není ono, vždy můžete svůj obor změnit, je to běžné a není to konec světa! Důležité však je zjistit si, jaké je pro daný obor přijímací řízení. Z toho můžete usoudit, jak dlouho se chcete učit, zda si nakoupit nějaké knihy či chodit na přípravný kurz atd.
Když máte VŠ z krku, zpátky k maturitě. Abych byla upřímná, můj plán, který jsem si vymyslela minulý rok nebo léto před maturitou, tak úplně nevyšel. A nakonec to vůbec nevadilo. Předsevzala jsem si, že do Vánoc budu mít zpracované všechny maturitní otázky a do února všechny přečtené, abych pak mohla jen opakovat. HAHA. Zpětně se nad tím opravdu usmívám. Maturitní otázky jsem v únoru začala teprve zpracovávat a učila jsem se tak měsíc do předu, a to jen jeden předmět. Zbylé dva jsem nechala až na „svaťák“ (2 týdny studijního volna pro maturanty před maturitním týdnem). Rozhodně nemůžu mluvit za všechny, jelikož každý má své vlastní tempo a preferovaný způsob práce, ale za sebe mohu říct, že není třeba se připravovat rok dopředu. Ve škole budete mít jistě předměty a semináře, které vás na maturitu stejně budou průběžně připravovat, takže během prvního pololetí se můžete opravdu soustředit na to, co potřebujete. Klidně si sepisujte otázky ještě před Vánoci, ale určitě nedoporučuji se je tak brzo učit. Zapomenete to a budete se to muset učit znovaJ.
Zaměřím se na předmět, který je společný úplně všem studentům – čeština. Z českého jazyka probíhá maturitní zkouška ve formě slohové práce, didaktického testu a ústní zkoušky. Zadání slohové práce si tvoří každá škola sama, ale vždy budete mít na výběr z několika útvarů a témat. Z mojí zkušenosti se slohovky trénují již během roku při výuce, takže na ni jsem se nijak nepřipravovala. Můžete si ale vypsat jednotlivé slohové útvary a jejich základní charakteristiky. Didaktický test jsme také cvičili v hodinách a není to nic těžkého, navíc procentuální hranice na úspěšnost je velmi nízká. Zpracované knížky najdete všude na internetu, doporučuji to převzít a ušetřit si hodiny času. To se pak naučíte za chvilku. Vybrané knížky bych opravdu přečetla všechny, nebo se alespoň podívala na filmovou adaptaci. Pokud nemáte přílišný problém s matematikou, doporučuji udělat si didakťák i z matiky. Procentuální hranice je 33% a po úspěšném zdolání už nemusíte nic dělat. Když si didakťák z matiky nedáte, budete mít další předmět na ústní zkoušku – takže to je na uváženou.
Co se týče nějakého plánování učení, opět – je to velmi individuální. Moje zkušenost je taková, že při každém pokusu o vytvoření plánu mi to toho něco vlezlo nebo jsem ho prostě nebyla schopná splnit. Dávejte si prosím realistické cíle. Na to-do listu sice dlouhý seznam práce vypadá dobře a produktivně, ale následná frustrace z jeho nesplnění je horší. Nějakou dobu se vám možná bude zdát, že ať uděláte jakékoliv množství práce, pořád to nebude dost. Maturita je totiž něco, na co se nedá připravit za večer a nejde to celé stihnout na jedno posezení. Protože to je naše první zkušenost s tímto typem zkoušky, je to někdy frustrující. Ale je to o zvyku. A na výšce už to tak bude pořád. Myslím si však, že jakmile zjistíte, jaké tempo vám vyhovuje, jak moc se potřebujete učit a jakým způsobem, bude to už jen lehčí.
A co stres? Také častá věc, kterou si lidé pojí s maturitou. Z mého pohledu určitě velkou část stresu tvoří okolí, škola a už jen to slovo MATURITA. Pak přehlcení z množství učiva, bezradnost, co, kdy a jak dělat a strach z neúspěchu. Ale samotné učení? To je nakonec vlastně celkem zábavaJ Svému mladšímu já bych poradila: Soustřeď se na cestu, ne na cílovou stanici. Nesoustřeď se na výsledky, na to, jestli uspěješ nebo neuspěješ. Zaměř se na to, co můžeš ovlivnit. A to je přítomnost! Když nevíš jak začít, prostě začni. Nemysli a sedni si k tomu a začni s něčím. Pak začneš s něčím dalším a postupně se ti vytvoří taková pomyslná mozaika, kde všechny díly zapadají do sebe.
Všem letošním maturantům srdečně gratuluji k úspěšnému absolvování a všem maturantům budoucím přeji pevné nervy a mnoho sil. Nezapomeňte, že AlekStudy nabízí doučování i pro maturanty a jsme tady kdykoliv pro vás. Děkuji vám za přečtení tohoto článku a moje závěrečná rada zní: hlavně se z toho nepos*at <3
Autor: Veronika Janteková