Většina z nás se nejspíš shodne, že český školní systém má jisté mezery. Nedostatkům v našem vzdělávacím systému se u nás v AlekStudy horlivě věnujeme, jelikož je to něco, co přímo ovlivňuje žáky i studenty v celé naší zemi.
Když se zeptáte lidí kolem vás, ba dokonce sami sebe, zda jste na své škole spokojeni, jaká bude nejčastější odpověď? Pokud vy i vaše okolí odpovídáte příznivě, pak gratulujeme, patříte k jedněm z mála šťastlivců. Odpovědi, se kterými se často setkáváme my, jsou převážně charakteru negativního. V dnešním článku si rozebereme nejběžnější problémy ve školním systému, které bychom si v budoucnosti přáli eliminovat.
Než se pustíme do temných hlubin našeho školství, je dobré si nejprve připomenout, jaká privilegia ve vztahu ke škole jako občané České republiky máme. Už jen fakt, že můžeme do školy chodit, je obrovský luxus, který bohužel často bereme jako samozřejmost. Co víc, můžeme chodit do školy, a to bezplatně. Máme možnost dosáhnout i nejvyššího vzdělání bez placení šíleného školného, jako je tomu v mnoha zahraničních státech. Zároveň máme neskutečnou možnost výběru. Stačí si vybrat obor, který nás zajímá a obratem ho můžeme studovat.
V naší zemi máme přístup k nekonečnému množství informací, knih a příležitostí, o kterých by se jiným mohlo jen zdát. Proto naším cílem není náš systém hanit, ale pouze poukázat na aspekty, které by potřebovaly optimalizovat, aby studenti i žáci mohli plně využívat možnosti, které naše země nabízí.
- Špatné podmínky učitelů a pedagogických zaměstnanců.
V dnešní době je většina učitelů pověřena množstvím administrativních záležitostí, které jim brání v pečlivé přípravě na výuku. Pracovní doba u mnoha z nich přesahuje stanovených 8 hodin denně. Tato práce je navíc často oceněna podprůměrným platem. Byla by proto potřeba, aby se vytvořily pozice pro jednotlivé funkce, hrazené státním rozpočtem, stejně jako přiměřené zvýšení učitelských platů. Jak chceme zajistit kvalitní výuku žákům, když nemáme kvalitní podmínky učitelů?
- Rozvrácená výuka díky inkluzivnímu vzdělávání.
Co to znamená? Zavedený systém společného vzdělávání nás dovedl k tomu, že studenti se speciálními potřebami nedostávají potřebnou péči. Vyučují je klasičtí učitelé bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky. Žákům s duševními problémy či poruchami chování se stále nedostalo vhodného zacházení. Ve školním systému je celkově mentální zdraví žáků výrazně zanedbáváno, jelikož se hledí převážně na kolektivní výsledky a ne individuální potřeby. Požadujeme proto specializované odborníky pro vybrané žáky a větší zaměření na duševní pohodu studentů, ať už v podobě psychologa, otevřené komunikace či inovativní výuky.
- Impulzivní rozhodování a nejasná vize.
Změny ve školství by se měly provádět na základě statistik, praktických ověřování a zkušeností ze zahraničí. Místo toho se však často dějí z politických či jiných důvodů. O českém vzdělávání chybí odborná data, která by umožnila kvalitní a důvodné změny. Navíc jsou současné změny často bez jasné koncepce a předchozího ověření v praxi. To se týká například úprav maturit, přijímacích zkoušek apod. Náš systém potřebuje jasnou a dlouhodobou strategii vzdělávání, která je vědomá, cílená a veřejně prospěšná.
- Neosobní přístup k žákům.
Na našem blogu jsme již mluvili o tom, jak je pro studenty důležitý pocit sounáležitosti (proklik do článku o sounáležitosti). V dnešní době přeplněných škol a tříd to však není tolik realizovatelné. To ale způsobuje, že se žáci cítí nezapojeni či dokonce nepotřební a nedůležití v dané třídě, což výrazně snižuje motivaci a požitek ze školy. Pokud nelze zredukovat počet žáků ve třídě, učitelé by měli usilovat o co největší interakci se žáky, o vzájemné naslouchání a komunikaci. Protože věřte nebo ne, ale student v poslední lavici, který na učitele sotva vidí, bude stěží poslouchat jeho 45 minutový monolog.
- Záměr na výsledky, ne vědomosti.
Dnes se drtivá většina škol orientuje pouze na splnění osnovy, která se každý rok učitelům stanovuje. Ve škole se pak jede na „šprtání“, respektive učení se nazpaměť (proklik na aktivní učení?) a následné vyplivnutí látky do testu. Jakou hodnotu to však reálně studentovi přinese? Na většině středních škol se zkouší a testuje průběžně, takže aby byl žák „úspěšný“, musí se v podstatě podřídit systému a jako robot dokola přijímat a vydávat informace. Přejeme si, aby se studenti mohli aktivně zapojit do výuky, aby se omezil objem učiva a zaměřilo se opravdu na to důležité. Kdyby se studenti soustředili převážně na pochopení a celkový význam látky, učení by pro ně nabralo úplně jiných obrátek.
Jak můžete vidět, přestože je naše školství obecně vzato vyspělé, má rozhodně co zlepšovat. Naší vizí v AlekStudy je optimalizace podmínek pro studenty i učitele, aby se úroveň našeho vzdělávání mohla posunut zase o kousek výš a aby si obě strany svou pozici plně užívali. Jak říká naše motto, každý žák si zaslouží využít svůj potenciál naplno. V dnešním článku to platí i pro české školství. Protože náš systém má potenciál velký. Teď je jen na čase ho uplatnit.
Autor: Veronika Janteková