Měli jste ve škole někdy pocit, že v něčem nejste dost dobří, protože vaši spolužáci v tom jsou lepší? Že se nedokážete naučit na test, protože tenhle předmět vám „prostě nejde“? Možná vám někdo vnuknul pocit, že nejste dostatečně talentovaní, abyste uspěli v daném oboru. Nebo jste zkrátka neměli vůli vytrvat, když jste procházeli nelehkým obdobím.
Jo Boalerová, britská profesorka matematicky a autorka knih o vzdělávání, vydala v roce 2019 knihu Limitless Mind: Learn, Lead, and Live Without Barriers. Popisuje zde problematiku tohoto negativního přístupu ke škole a tvrdí, že člověk se může naučit úplně cokoliv. Jakmile porozumíte tomu, jak funguje váš mozek, můžete tak podpořit svou schopnost se učit. Boalerová se v knize snaží oprostit od tradičních myšlenek nadání a poukázat na možnosti, které se vám otevřou, když plně přijmete potenciál své mysli.
Co je tedy za problém s tím „nadáním“? Vezměme si za příklad studenty, kteří se každý rok po prázdninách těší do školy, ale jejich nadšení se rázem vytratí, když se utvrdí v tom, že nejsou stejně chytří jako ostatní. Dle Boalerové nám tento vzorec podvědomě předávají i rodiče a učitelé, kteří říkají, že talent je něco vrozeného – buď ho máte, nebo ne. Proto se tolik lidí bojí matematiky, nedůvěřují své schopnosti se učit, což ovlivňuje jejich schopnost se učit…
Přesvědčení, že náš mozek nemá vlohy pro určité oblasti, je vědecky vyvrácené, a navíc nás omezuje v každodenním životě. Vědci dokonce tvrdí, že učit se je možné v jakémkoliv věku. Tahle informace se ale ke studentům dostane málokdy. Mnoho předsudků o talentu se také vztahuje k rase či genderu a zamezuje tak lidem uspět ve svém oboru. Některé dívky například věří, že vědy jako matematika jsou hlavně pro kluky a lidé různých ras musí překonávat stereotypy spjaté s inteligencí a barvou pleti.
Pojďme se teď podívat na to, jak nám naše mysl pomáhá v učení. Boalerová ve své knize představuje několik tipů, jak přeprogramovat svůj mind-set a vytvořit si pozitivní vztah k učení.
- Věz, že se tvůj mozek pořád mění. Pokaždé, když se učíme, propojujeme naše nervové dráhy. Je to, jako kdybychom vzali svůj mozek do posilovny. Nikdo se nenarodí se stanoveným limitem, co se může naučit. Tenhle limit nám stanovují maximálně učitelé.
- Nauč se přijmout překážky, chyby, neúspěchy. Studenti a učitelé často věří, že správné odpovědi v testu ukazují, že se student učil. Ve skutečnosti si však mozek nejlépe uchová vědomosti, když překračuje své meze. Když student praktikuje to, co už umí, vlastně mu to brání v dalšímu učení. Kdežto dělání chyb mu pomůže soustředit se na daný problém více, což jeho učící dovednosti posiluje.
- Změň svůj přístup k vlastní mysli – tvůj mozek tě bude následovat. Pokud změníme svůj pohled na sebe sama, změní to jak naše tělo, tak náš mozek. Když si třeba malé děti zafixují, že jejich úspěch ve škole závisí na chytrosti radši než na úsilí, budou mít v budoucnosti menší motivaci se učit.
- Vyzkoušej vícero přístupů k učení. Zkoušení různých strategií je pro mozek velmi prospěšné, protože to aktivuje jeho různé části. Právě komunikace mezi těmito částmi pomáhá v učení. Moderní techniky vyzývají k fyzickému, multidimenzionálnímu či kreativnímu zapojení. Takže takové vyprávění příběhu nebo využití umění může skvěle fungovat třeba i při učení matematiky. Dívat se na věci z více úhlů je daleko prospěšnější než jen sedět a něco se „našprtat“.
- Soustřeď se na flexibilní přemýšlení, ne rychlé. Často máme pocit, že být v něčem rychlý znamená být v tom dobrý. Ale podle výzkumů práce pod tlakem (třeba test na čas) vytváří stres, který snižuje naši schopnost vybavit si důležité informace. Naopak práce s materiálem v delším časovém úseku je při učení klíčová.
- Zkus spolupráci! Spoustě studentů se učí lépe, když na to nejsou sami. Díky spolupráci s ostatními můžeme také zjistit, že je daná látka obtížná i pro ostatní, nejen pro nás. Práce ve skupinách nás také připravuje na pracovní život a redukuje genderovou zaujatost v různých vědních oborech.
Pojďme se tedy zbavit všech našich limitujících přesvědčení, které nám říkají, že na něco nemáme. Protože je to opravdu vše jen v naší hlavě. Je důležité vědět, že každý funguje jinak, každý přemýšlí jinak a každý se i jinak učí. Tak zkoušejte, co vyhovuje vám, nebojte se chybovat a hlavně si to užijte!
Autor: Veronika Janteková