Slyšeli jste někdy o pojmu aktivace? V souvislosti s učením se jedná o tzv. aktivační teorii motivace. Aktivaci lze popsat z fyziologického i psychologického hlediska. Při aktivaci je náš organismus bdělý a zároveň při ní pociťujeme napětí, které může provázet klid i úzkost. Právě aktivace je dle psychologa Donalda Hebba důležitým faktorem při motivaci. A jelikož je pro nás motivace při učení zcela zásadní, rozhodli jsme se vám přinést informace o tom, jak motivace vlastně funguje.
Hebb tvrdí, že každý jedinec je motivován k udržení úrovně aktivace, která je nutná k činnosti, kterou se zrovna zabýváme. Co to znamená? Když pracujete na složitějším úkolu, váš organismus vyžaduje větší aktivaci, dochází u vás tedy k jistému zklidnění. Když máte ale za úkol spočítat 1+1, aktivita vám bude připadat nudná, protože vyžaduje nízkou míru aktivace. Vyhledáváme proto pak jiné podněty, které by stimulovaly náš mozek a aktivaci navýšily. Proto se můžeme takzvaně nudit při určitých předmětech ve škole. Aktivační teorie vysvětluje i naši přirozenou touhu objevovat a učit se novým věcem, což je výsledkem naší touhy po vzrušení.
U dřívějších teorií motivace se zkoumaly především vnější pobídky, jež tvořily naši motivaci (například máme hlad – jdeme se najíst). Pokud se jedná o učení, bylo dokázáno, že mnoho lidí nemotivuje okamžitá odměna, ale dlouhodobější cíl (například vysokoškolský diplom). U obou případů však platí, že nás pohání vnější motivace, kdy očekáváme nějakou odměnu.
Učení je zábavnější a efektivnější, je-li člověk motivovaný vnitřně. Tento fakt potvrdily výzkumy, jež vypozorovaly, že jedinci s vnitřní motivací sledují svůj cíl vytrvaleji, informace si pamatují lépe a se složitými koncepty pracují kreativně. Tito lidé také často mívají větší pocit kontroly nad vlastním jednáním a rozhodováním. Vnitřní motivaci si můžeme uvést na příkladu s doučováním u nás v AlekStudy: Chcete si sehnat doučování proto, abyste dostali ve škole lepší známku a neměli pak problémy s rodiči? Anebo chcete být doučováni, abyste si reálně rozšířili obzory, obohatili se informacemi a danou látku skutečně pochopili? Jak asi tušíte, o vnitřní, tedy efektivnější motivaci se jedná ve druhém případě. A od toho tu také jsmeJpomáháme vám rozvíjet kritické myšlení a látku vnímat komplexně a se zájmem.
Pokud na učení nahlížíme jako na hru, na způsob poznávání světa, naše aktivace i motivace se dostanou na daleko vyšší úroveň, než když se o učení snažíme kvůli známce nebo jinému důvodu. Hra se totiž najednou stává povinností, prací. A to nikdo nechce. Naše zaujetí totiž začneme spojovat s vnější odměnou místo vnitřního obohacení. Tento jev nazýváme jako efekt přílišného ospravedlnění – důvod ke splnění úkolu je očekávané ocenění, které vede k poškození naší vnitřní motivace.
Když už tedy víme, že náš osobní zájem je pro efektivitu učení lepší než okolní faktory, zamysleme se nad tím, jak tuhle naší vnitřní motivaci posílit. Základní věcí pro náš úspěch je vědomí, že nějaká vnitřní motivace existuje. Souvisí s naší vlastní důvěrou v naše schopnosti a s pocitem, že rozhodujeme o svém životě sami za sebe. Ve vztahu k učení je dobré položit si pár základních otázek:
- Co mě na tomto tématu zajímá? Co už vím a co bych se chtěl/a dozvědět?
- Jak toto téma souvisí s dalšími tématy, která mě zaujala/zajímají?
- Jak mě studium tohoto tématu obohatí?
Je důležité uvědomit si, že ani známky pro nás nemusí být vnější motivací, a tedy nemusí ohrožovat naši motivaci vnitřní. Známky vypovídají o míře naší úspěšnosti. Když dostaneme známku dobrou, znamená to, že téma dobře ovládáme (i když je pravda, že tomu tak vždy není). Při obdržení známky horší dostaneme informaci o tom, jaké máme v tématu mezery či chyby a na čem je dobré zapracovat. Zkusme brát známky jako konstruktivní kritiku a zdroj informací. Aktivně tím zvýšíme svůj pocit kontroly nad situacemi a bude se nám učit s daleko větší chutí a zájmem, jelikož budeme vědět, že to děláme pro sebe.
Jsou ještě nějaké další odměny, které očekáváte za pilné studium? Jak by se daly tyto odměny vnímat tak, aby nám nepoškozovaly vnitřní motivaci? Kromě známek je u mnoha studentů také silná negativní motivace v podobě rodičů, kteří od dětí očekávají určitý výkon. Rodiče by si však v tuto chvíli měli uvědomit, že pokud na dítě vyvíjí přílišný tlak, stávají se pro něj pak vnější motivací a dítě se pak v podstatě učí pro ně. Zároveň jim to v hlavě tvoří program tvrdící, že v životě musí neustále dělat věci, které nechtějí, aby s nimi ostatní byli spokojení. V případě, že pro studenta je motivací spokojenost učitele, platí to stejné. Měli bychom se vždy učit jen a pouze pro sebe, pro vlastní růst, pro vlastní budoucnost, ale i přítomnost. A nebojte, pokud je vaší částečnou motivací kus sladkého po tom, co dostudujete, ve zdravé a přiměřené míře je to v pořádku.
Co tedy říct závěrem? Učení vyžaduje motivaci. Motivace je dána mírou naší aktivace, jenž je vyvolaná podněty a vzrušením z daného předmětu. Při učení bychom se neměli upínat na vnější faktory, jelikož nám to snižuje náš osobní zájem a pozornost při studiu. A v neposlední řadě, učíme se vždy pro sebe a s radostíJ a u nás v AlekStudy vás všechno tohle čeká!
Autor: Veronika Janteková