Učební styly – jsou prospěšné, nebo na škodu?

Učební styly – jsou prospěšné, nebo na škodu?

Každý asi někdy slyšel o učebních stylech či typech učení. Údajně nám mají pomoct k efektivnějšímu zpracovávání informací. Je tomu ale skutečně tak, nebo se jedná pouze o mýtus, který nás při učení akorát omezuje?

Učební styly jsou velmi rozšířené jak mezi učiteli, tak mezi studenty. Každý nás nabádá k tomu zjistit, jaký je ten náš a učit se podle něj. K nejznámějšímu rozdělení patří tzv. VARK (visual, aural, read/write and kinesthetic learning). Pokud jste o těchto typech dosud neslyšeli, pojďme si je krátce popsat.

  1. Vizuální styl – lidé s preferencí vizuálního učení si nejlépe pamatují pomocí zraku. Učí se skrz obrázky, texty, grafy a plány.
  2. Aurální styl – studenti s aurální předností se nejraději učí posloucháním. Diskuze, příběhy, lektoři/mluvčí jsou přesně to, co potřebují.
  3. Čtecí/psací styl – těmto lidem nejvíce pomáhá učit se pomocí čtení dané látky a psaním či přepisováním poznámek. Pracují se seznamy a texty, online i na papíře.
  4. Kinestetický styl – neboli motorický typ preferuje vytváření modelů a manipulaci s nimi. Při učení se pohybuje, využívá hmatové vnímání, tvoří schémata apod.

VARK může být jistě užitečným nástrojem jak si zorganizovat učení, nicméně dle vědeckých výzkumů neexistuje přímý důkaz, který by potvrzoval teorii učebních stylů a doopravdy dělal učení rychlejší a efektivnější. Na čem tedy při učení doopravdy záleží? A co je klíčem pro lepší a hodnotnější učení?

Již samotný koncept VARKu a dalších studijních rozdělení je poměrně nepřesný, jelikož po vyhledání všech dostupných zdrojů najdete přes 70 učících typů. Lidé toto rozdělení však podporují a propagují, protože jim pomáhá, když se mohou někam zaškatulkovat. Zároveň mají tendenci věřit všemu, co vychází z úst nějaké autority a působí to vědeckým dojmem. Na preferenci v učebním stylu se také lze dobře vymlouvat – „Tohle mi nejde, protože styl vyučování neodpovídal mému studijnímu typu.“ Tahle a podobné věty jsou následně zdrojem všech problémů.

Studenti se rozdělili do skupin na základě svých preferovaných učebních stylů a poté se učili stejnou látku v tom daném stylu. Zjistili, že při učení různých témat měla vždy nejlepší výsledky jedna skupinka. K údivu všech to byla skupinka, jež se učila stylem, který nejvíce odpovídá povaze vyučované látky a ne preferencím studentů.

Odpověď je tedy snazší, než se zdá. Místo učení se preferovaným stylem uzpůsobte výuku i učení vlastnostem, které má probíraná látka. Ne, dějepis se nenaučíte koukáním se na sochu svatého Václava, běhat se nenaučíte čtením návodů a španělsky taky nezačnete mluvit díky očím.

Buďme tedy v učení trochu flexibilnější a neházejme všechny předměty do jednoho pytle. Každý předmět, dokonce každé téma vyžaduje individuální přístup, a to jak ze strany studentů, tak učitelů. Jen díky tomu se stane naše práce opravdu efektivní. Když budeme s materiálem zacházet komplexně, dívat se na něj z více úhlů a zapojovat i více učebních stylů, učení pro nás najednou nabyje úplně jinou hodnotu.

Při práci s učebními styly každý myslí jen na to, jaké benefity mu to může přinést. Ale není ve skutečnosti opak pravdou? Už jsme se dozvěděli, že studijní typy jako takové nám moc užitku nepřinesou. Co když ale mají dokonce zvrácený efekt a ve skutečnosti nám ničí sebevědomí i sebevnímání?

Když se mladý žák dozví, že mu jde učení lépe skrz poslouchání a že naopak není tolik dobrý ve čtení, tak ano, žák se sice může více soustředit na auditivní styl, zároveň o sobě ale získá přesvědčení, že na něco přirozeně není dobrý a to ho výrazně omezí v jeho snahách i nadšení ve vybraných oblastech. A už jsme zase u otázky talentu a porozumění vlastní hlavě (viz náš první článek).

V AlekStudy prosazujeme, že si každý žák zaslouží svůj potenciál využít naplno. Právě proto chceme zabránit tomu, aby si studenti sami svůj potenciál snižovali, omezujícími přesvědčeními o svých schopnostech. Když vám něco nejde, neznamená to, že byste to neměli dělat, vždyť chybami se přeci učíme a postupně docházíme k tomu, jak se v něčem stát opravdu dobrým.

Zbývá nám tedy otázka jak se doopravdy učit lépe. Existují vědecky ověřené metody, které skutečně dělají učení efektivnějším. Ty jsou tedy o něco komplexnější než pouhé učební styly, ale opravdu stojí za to. A kde se o nich dozvíte? Počkejte si na náš další článek!

 

Autor: Veronika Janteková